Milíř při XXI. Hamernickém dnu v Dobřívi u Vodního hamru
TV reportáž (ČT 24)
Návštěvníci Hamernického dne v Dobřívě na Rokycansku měli možnost zjistit, jak se v minulosti vyrábělo dřevěné uhlí a jak fungovala laténská pec. Kovářští učni zase soutěžili ve výrobě hřebíků.
Hamernický den se přímo v historickém Hamru a jeho okolí v Dobřívě na Rokycansku konal už po jednadvacáté. I letos tu mezi sebou soupeřili budoucí kováři o cenu Dobřívský cvoček. Letos mimo jiné vyráběli klasický kovaný hřebík. "Výroba hřebíku zahrnuje spoustu procesů. Je tam vytahování materiálu, celkové osazování, aby to bylo pěkné. Je kumšt, to dobře udělat," vysvětluje student oboru umělecký kovář ze SOU Jaroměř Tomáš Dřímal.
Mezi sebou soupeřili studenti šesti řemeslných škol. Vedle toho se ale návštěvníkům předvedli další řemeslníci. "Jsou tady zbrojíři, šermíři, platnéři, cizeléři. Všichni předvádějí svoji vlastní produkci," uvádí ředitelka Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech Miroslava Šandová.
Vůbec poprvé se mohli návštěvníci Hamernického dne seznámit s tradiční výrobou železa ze železné rudy. Nadšenci před historickým hamrem postavili malou laténskou pec, díky které se získávalo železo tisíce let. "Princip této výroby železa skončil až v 17. století, kdy vznikly první vysoké pece," vysvětluje Lukáš Přibyl.
A novinkou byl také funkční milíř, ve kterém se v minulosti vyrábělo dřevěné uhlí. "Dnes se dřevěné uhlí vyrábí průmyslově v kovových retortách. S milíři se dnes v Evropě setkáme v Rumunsku nebo na Ukrajině," říká zástupce evropského uhlířského spolku Jiří Kadera.
Pořadatelé Hamernického dne tvrdí, že ani za jednadvacet let nepředvedli návštěvníkům vše. I na příští ročník prý chystají novinky.