Knihovna
Uhlířství
Kadera Jiří (2014): Technologie výroby dřevěného uhlí pod nestabilním příkrovem, "Archeologia technica 25/2014 - Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami", Technické muzeum v Brně, ISBN 978-80-87896-14-3, Brno
Dragoun B. Matoušek V. Woitsch J. (2006): A contribution towards learning about “Forest Industries”, 3/2006 euroREA
Kadera Jiří (2011): Technologie výroby dřevěného uhlí pod nestabilním příkrovem, prezentace pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 30 - Pyrotechnická zařízení I." konaný 12. 4. 2011 v Brně
Kadera Jiří (2010): Objem dřeva v milíři - pracovní verze výpočtů. (xls - výpočet)
Kadera Jiří (2010): Informace o výpalech milířů v letech 2008 - 2010. (pdf prezentace)
Kadera Jiří (2010): Výpal milíře ve Staré huti u Adamova, článek a prezentace pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 29" konaný 20. 4. 2010 v Brně
Kmošek Jiří (2010): Experimentální pálení dřevěného uhlí v jámách, článek pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 29" konaný 20. 4. 2010 v Brně
Dietrich Vincen (1847): Das Ganze der Verkohlung in stehenden Meilern oder die sogenannte italienische Köhlerei: nach den 30jährigen praktischen Erfahrungen und Betriebsresultaten zu Hieslau in Obersteiermark (Google books)
Späth Johann Leonhard (1800): Praktische Abhandlung über das Verkohlen des Holzes in großen und kleinen Mailern für Cammeralisten und Forstmänner (Google books)
Vannoccio Biringuccio (1540): De la Pirotechnia (Biblioteca Digitale)
Schindler K. (1872): O uhlířství, Háj 1, s. 3–8, 53–58, 76–81, 108–112, 132–134, 172–176, 204, 237–240, 273–277, 301–305, 336–339, 366–369
Dušek Libor (2011): Uhlíři co se děje v milíři?, Časopis Krkonoše – Jizerské hory ?11?/2011, článek
Tomeček Oto (2010): Drevorubači a uhliari v lesoch Banskej Bystrice: K problematike osídlenia horských oblastí banskobystrického chotára do polovice 19. storočia, Banská Bystrica: FHV UMB, 2010. – 216 s., ISBN 978-80-557-0094-6
Tomeček Oto (2009): Formovanie osídlenia drevorubačských a uhliarskych osád na území mesta Banská Bystrica. In: Historický časopis, 57, 2009, č. 2, s. 195-222.
Tomeček Oto (2009): K problematike výskumu výroby drevného uhlia na území Banskobystrickej banskej komory. In: Z dejín vedy a techniky stredoslovenského regiónu. Banská Bystrica : Ústav vedy a výskumu UMB, 2009, s. 25-33.
Tomeček Oto (2007): Počiatky drevorubačských a uhliarskych osád na území obce Staré Hory. In: Acta historica Neosoliensia 10. Banská Bystrica : FHV UMB, 2007, s. 70-77.
Tomeček Oto (2006): Počiatky drevorubačských a uhliarskych osád na území obce Motyčky. In: Acta historica Neosoliensia 9. Banská Bystrica : FHV UMB, 2006, s. 31-37.
Tomeček Oto (2005): Náboženské pomery v drevorubačských a uhliarskych osadách v chotári Banskej Bystrice do polovice 19. storočia. In: Acta historica Neosoliensia 8. Banská Bystrica : FHV UMB, 2005, s. 69-77.
Tomeček Oto (2003): Počiatky drevorubačských a uhliarskych osád na území obce Donovaly. In: Acta historica Neosoliensia 6. Banská Bystrica : FHV UMB, 2003, s. 5-12.
Feldmer Peter (2003): Kleine Köhler-Fibel. Holzkohle als Naturheilmittel. Herstellung: Schmidt-Buch-Verlag, 24 Seiten, www.harzkoehlerei.de
Meyer Ortwin (1997): Köhlerei - im Fichtelgebirge, Frankenwald und Bayrischen Wald, Goltze, 168 stran, ISBN 388452786X, 9783884527863
Maliniak P., Mácelová M., Tomeček O., Žilák J., Hronček P. (2011): Lesy v dejinách Zvolenskej stolice: Lesné remeslá v kultúre a zamestnaní obyvateľstva v stredoveku a ranom novoveku. Banská Bystrica: Lesy SR; Kraków: Wydawnictvo Towarzystwa Slowaków w Polsce, 2011, s. 164.
Sigismund Berthold (1860): Bilder vom Thüringer Walde, 2. Die Köhler, In: Die Gartenlaube Illustrirtes Familienblatt. Achter Jahrgang. Heft 2, S. 28-30 – Leipzig: Ernst Keil 1860.
Klar Max (1910): Technologie der holzverkohlung: unter besonderer berücksichtigung der herstellung von sämtlichen halb- und ganzfabrikaten aus den erstlingsdestillaten, Berlin, J. Springer
Klar Max (1903): Technologie Der Holzverkohlung und Der Fabrikation Von Essigsäure, Aceton, Methylalkohol und Sonstiger Holzdestillate, Berlin, J. Springer
Blechschmidt Dieter (2008): Von der Köhlerei im östlichen Frankenwald, Sonderdruck aus Archiv Für Geschichte von Oberfranken Bd. 88, Historischer Verein für Oberfranken, Bayreuth
Hausmann Johann Friedrich Ludwig (1833): Nachweisung des Verfahrens und der Resultate der Köhlerei bei dem Eisenwerke zu Glend; in den Jahren 1827 bis 1830In: Studien des Göttingischen Vereins Bergmännischer Freunde, Svazek 3, S. 65-98, Dieterich'sche Buchh.
Sevnik F. (1936): Oglarstvo v Sloveniji (Carbonisation du Bois en Slovénie), in Šumarski list, Znanstveno-stručno i staleško glasilo Hrvatskoga šumarskoga društva, Journal of Forestry Society of Croatia, s. 281-320
Ueber die mögliche Verbesserung der Holzköhlerei, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, 1826, Zweiter Jahrgang, Frankfurt am Main, s. 38-46
Meiler - Köhlerei - Betrieb, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, 1826, Zweiter Jahrgang, Frankfurt am Main, s. 189-198
Ueber die Administration der Köhlerei, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, Dritter Jahrgang, 1827, Frankfurt am Main, s. 91-92, 97-100, 101-103
Forstgesetzte Nachrichten über die sächsische Köhlerei im Jahre 1829 von Prof. Lampadius, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, Sechster Jahrgang, 1830, Frankfurt am Main, s. 260, 610-612, 617-619
Kritische Anzeigen neuer Schriften im Forst- und Jagdsache, und in den verwandten Fächern. Anleitung zum Verkohlen des Holzes. Ein Handbuch für Forstmänner, Hüttenbeamte, Technologen und Cameralisten, von Carl Heinrich Edmund von Berg, könig. hannövr. Forstschreiber, Lehrer an der Berg- und Forstschule zu Clausthal. Darmstadt bei Wilhelm Leske 1830, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, Siebenter Jahrgang, 1831, Frankfurt am Main, s. 242-244, 277-280
Ueber die Resultate der in Sachsen unternommenen Köhlerei in Großmeilern, in Allgemeine Forst und Jagdzeitung, Siebenter Jahrgang, 1831, Frankfurt am Main, s. 242-244, 353-356
Berg, Carl Heinrich Edmund von (1860): Anleitung zum Verkohlen des Holzes ein Handbuch für Forstmänner, Hüttenbeamte, Technologen und Cameralisten, Darmstadt
Brunhart A. (1986): Die Köhlerei in Liechtenstein, Naturkundliche Forschung im Fürstentum Liechtenstein, Band 7, Vaduz
Sprengel H. ed. 2012. Chronik – 15 Jahre Europäischer Köhlerverein e.V., 1997 – 2012
Weniger K. A. (1851): Der praktische Schmelzmeister, Karlsbad, Druck und Verlag der Gebrüder Franieck
Wennerberg R. (2008): 1000 år av kolning i Nifsarp, Arkeologisk rapport 2008:17, Jönköpings län Museum
Baldwin H. I. (1958): The New Hampshire charcoal kiln, Fox Trust Fund for Forest Research, Concord, New Hampshire
Berg (1855): Bemerkungen über die Holzverkohlung in Sweden und Norwegen, in Jahrbuch der Königl.-Sächs. Akademie für Forst- und Landwirthe zu Tharand, Leipzig, s.62-73
Rosenfeld F. (1937): Die Holzverkohlung in Sweden, in Wiener allgemeine Forst- und Jagdzeitung, Nummer 13, 26. März 1937, 55. Jahrgang, s. 58-59
Zur Geschichte der Verkohlung im geschlossenen Raume, in Oesterreichische Forst-Zeitung, Nr. 26, 29. Juni 1883, 1. Jahrgang, s. 185
Retortenverkohlung, in Oesterreichische Forst-Zeitung, Nr. 29, 20. Juli 1883, 1. Jahrgang, s. 205
Wankel J. (1882): Verkohlung im geschlossenen Raum, in Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit, Wien, s. 112-122
Böhmerle E. (1877): Tafeln zur Berechnung der Cubikinhalte stehender Kohlmeiler der Kohlenausbeute und des Festgehaltes geschichteter Hölzer, Wien
Denz F. (1910): Die Holzverkohlung und der Köhlereibetrieb, M. Perles, Wien
Gillot A. (1873): Carbonisation du bois emploi du comustible dans la métallurgie du fer, E. Lacroix, Paris
Nelle O., Guggenbichler E., Putz U., Schmidgall J. (2003): Eine mittelalterliche Kohlenmeilergrube im Vorderen Bayerischen Wald: Ergebnisse archäologischer, anthrakologischer und bodenkundlicher Untersuchungen, Archäologisches Korrespondenzblatt, Jahrg. 33, Nr. 3 (2003), s. 457-467
Klemm S., Nelle O., Grabner M., Geihofer D., Schnepp E. (2005): Interdisziplinäre Untersuchungen von Kohlstätten aus Mittelalter und Neuzeit in der Eisenerzer Ramsau, Steiermark. Archaeologia Austriaca 01/2005; Band 89:269-329
Křivánek J. (2007): "Řemesla, kterým už dávno odzvonilo – Uhlířství", in časopis VLS, ročník II / červen 2007 (pdf)
Kadera J. (2010): Surovinová základna železářských provozů v prostoru Českého lesa, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Sborník Suppl. Historie č. 13/2010, Rokycany, s. 84-92 : 6 čb. obr.
Smola a kolomaz
Woitsch Jiří (2011): Tradiční výroba dehtu a kolomazi (od dehtářských jam k dvouplášťovým pecím), prezentace pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 30 - Pyrotechnická zařízení I." konaný 12. 4. 2011 v Brně
Kadera Jiří (2011): Poster "Kolomazný kámen - dehtářství a kolomaznictví", prezentace k praktické ukázce výroby dehtu na kolomazném kameni, Den Českého lesa 2011, 18. 6. 2001, Zlatý Potok
Šaurová Dagmar (1979): Výzkum dehtářských pecí na výrobu kolomazi, odborný seminář TMB "Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 2" konaný 11. 12. 1979 v Brně
Neumann Jiří (2005): Staré již zapomenuté řemeslo. Smolaření v lesích, Obnovená tradice - časopis Historického spolku Schwarzenberg, Číslo: 32, Ročník: XXI., České Budějovice
Topí Pigula (2007): Historičtí smolaři, časopis Koktejl, č. 6
Jan Anderle, Josef Čihák, Martin Ebel, Karel Nováček (1998): Kolomazná pec v Plzni-Bolevci, Stavebně historický průzkum jediné stojící dehtářské pece v českých zemích. Průzkumy památek, ročník 5, svazek 2
Kadera Jiří (2011): Výroba dehtu na kolomazném kameni při Dni Českého lesa na Zlatém Potoce (prezentace).
Lissek Petr (2004): Povrchový průzkum dehtářských pracovišť v Českém Švýcarsku, "Archeologia technica 16", TM Brno
Hohenstein Adolf (1857): Die Theer-Fabrikation für Forstmänner und Waldbesitzer, Wien, Druck und Verlag von Carl Gerold's Sohn, 1857.
Barthel Hans-Joachim (1967): Der Pechofen von Ruppersdorf, Kreis Lobenstein, Alt-Thüringen, Neunter Band 1967 (1967), Thüringisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie, Herausgeber: Behm-Blancke, Günter, s. 195-203
Bleck Rolf-Dieter (1967): Das Pech von Ruppersdorf : Beiträge zur archäologischen Chemie VIII, Alt-Thüringen, Neunter Band 1967 (1967), Thüringisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie, Herausgeber: Behm-Blancke, Günter, s. 204-208
Stočes Bohuslav (1921): O kolomazných pecích, Národopisný věstník českoslovanský, Praha, s. 96-98
Breinl Lothar, Fähnrich Harald (2005): Ein frühneuzeitlicher Pechofen am Ahornberg, Lkr. Tirschenreuth, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und in Regensburg ; 7 (2005), S. 401 - 412
Breinl Lothar, Fridrich Peter, Endres Werner (2002): Auf den Spuren der Pechsieder von Wiesau: ein zweiter Pechofen in der Gemeinde Wiesau, Lkr. Tirschenreuth, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und in Regensburg Bd. 5 (2002) S. 453-467
Benozzo, Francesco (2010): The Mesolithic Distillation of Pitch and its Ethnolinguistic Reflections: A Holocene Etymology for an Italian Verb, in Scritti in onore di Eric Pratt Hamp per il suo 90. compleanno, a cura di G. Belluscio e A. Mendicino, Rende, Università della Calabria, pp. 29-42.
Hjulström Björn, Isaksson Sven, Hennius Andreas (2006): Organic Geochemical Evidence for Pine Tar Production in Middle Eastern Sweden During the Roman Iron Age, Journal of Archaeological Science 33 (2006) 283-294
Wünsch P., Makaj T. (2013): Smolaření a výroba dehtu. www.brdskelisty.cz
Batěk K. (1913): „Kolomaaaz, kolomaz“. Zaniklé zaměstnání lidu českého, Český lid XXII.
Křivánek J. (2007): "Řemesla, kterým už dávno odzvonilo – Smolaření", in časopis VLS, ročník II / červenec-srpen 2007 (pdf)
Křivánek J. (2007): "Řemesla, kterým už dávno odzvonilo – Dehtářství a draslařství", in časopis VLS, ročník II / září 2007 (pdf)
Fýda F. (1989): Dehtařské pece ve 13. století na Rokycansku, in Sborník Okresního muzea v Rokycanech r. 1989, s. 40 - 53
Dřevorubci a spol.
Články s fotografiemi od profesora Jana Františka Hrušky o dřevorubcích z Pece pod Čerchovem. Samostatné fotografie naleznete také ve fotogalerii.
Draslo (potaš)
Woitsch Jiří (2006): Zapomenutá potaš. Drasláři a draslářství v 18. a 19. století. Praha, Etnologický ústav AV ČR 2003. 305 s., obr. Rés. angl., něm. s. 253-277. Vergessene Pottasche, Potaschebrenner und Pottaschenerzeugung im 18. und 19. Jahrhundert.
Woitsch Jiří (2006): 1. THE POTASH INDUSTRY IN BOHEMIA AND MORAVIA IN THE 18TH AND 19TH CENTURIES, XIV INTERNATIONAL ECONOMIC HISTORY CONGRESS, SESSION 27
Hohenstein Adolf (1856): Die Pottaschen-Fabrikation für Waldbesitzer und Forstmänner, Wien, Wilhelm Braumüller, k.k.Hof-Buchhändler
Simon C. F. W. (1845): Die Fabrikation der rußischen Pottasche in Deutschland, Basse, Quedlinburg und Leipzig
Křivánek J. (2007): "Řemesla, kterým už dávno odzvonilo – Dehtářství a draslařství", in časopis VLS, ročník II / září 2007 (pdf)
Vitriolový průmysl
Jahn J. V. (1875): Vitriolové hutě v Čechách západních, in: Světozor, Praha, s. 351–354, 363–366, 378, 400–402
Chaloupka J. (2007): Zaniklý minerální podnik pod obcí Kočín na severním Plzeňsku, in Archeologia technica 19, Brno
Lang M. (2010): Historická těžba kamenečných břidlic v Kamenci na Rokycansku, in Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce T - Evropské hornictví - tradice a památky, 49. ročník
Zachař P. (?): Nejstarší chemické výroby v Čechách, VŠCHT
Rožmberský P. (2010): Zaniklý chemický průmysl na Chříčsku I., Vlastivědný sborník - čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, číslo 1 /2010/ročník XX, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Rožmberský P. (2010): Zaniklý chemický průmysl na Chříčsku II., Vlastivědný sborník - čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, číslo 2 /2010/ročník XX, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Rožmberský P. (2010): Zaniklý chemický průmysl na Chříčsku III., Vlastivědný sborník - čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, číslo 3 /2010/ročník XX, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Rožmberský P. (2010): Zaniklý chemický průmysl na Chříčsku IV., Vlastivědný sborník - čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, číslo 4 /2010/ročník XX, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Vondrášek B. (2012): Místní kožlanská lokalita „Pod Olejnou“, Vlastivědný sborník - čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, číslo 4 /2012/ročník XXII, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
Karpenko V. (2009): Minulost kyseliny dusičné: voda nebo duch?, Chemické Listy 103, 696-703 (pdf)
Ostatní
Článek "Die Eisenindustrie des südlichen Böhmens" z časopisu Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen, Volume 16, z roku 1868. Tento článek je zde ve vztahu k výpalu milíře na Dívčím kameni. V článku zmiňovaný železářský provoz Adolfsthal je vzdálen od Dívčího kamene cca 2 km proti proudu Křemežského potoka.
Woitsch Jiří (2010): Lesní řemesla v raném novověku: Koncept, Český lid 97, 2010, 4
Hlávka Jiří (2010): Výroba struskových cihel v železárnách Tachovska. Článek pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 29" konaný 20. 4. 2010 v Brně
Hlávka Jiří (2009): Výroba modrých barviv v Broumově. Článek pro odborný seminář TMB "Archeologia technica 28" konaný 7. 4. 2009 v Brně
Souchopová Věra, Stránský Karel (2008): Tajemství dávného železa / Archeometalurgie objektivem mikroskopu. Vydalo Technické muzeum v Brně jako 2. svazek edice Studie z historie techniky a průmyslu, 168 str., 167 s., il., mapy ; 23 cm, ISBN 978-80-86413-54-9 (brož.)
Souchopová Věra, Stránský Karel (2011): Tajemství dávného železa II / K počátkům přímé výroby železa z rud. Vydalo Technické muzeum v Brně jako 4. svazek edice Studie z historie techniky a průmyslu, 113 str., il. (některé barev.), mapy, plány ; 22 cm, ISBN 978-80-86413-83-9 (brož.)
Dušek Sigrid (1967): Eisenschmelzöfen einer germanischen Siedlung bei Gera-Tinz, Alt-Thüringen, Neunter Band 1967 (1967), Thüringisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie, Herausgeber: Behm-Blancke, Günter, s. 204-208
Honl Ivan (1959): Kolbeho hraniční mapy Rozvadovska z r. 1766 a 1768, in Minulostí Plzně a Plzeňska, str. 99-107
Janotka, Miroslav; Linhart, Karel (1987): Řemesla našich předků, nakl. Svoboda, 208 stran
Janotka, Miroslav; Linhart, Karel (1984): Zapomenutá řemesla : vyprávění o lidech a věcech, nakl. Svoboda, 192 s.
Hollunder Christian Fürchtegott (1824): Tagebuch einer metallurgisch-technologischen Reise durch Mähren, Böhmen, einen Theil von Deutschland und der Niederlande. Schrag. s. 487
Sintzel Joseph (1835): Bemerkungen auf einer forst-reise durch Böhmen und Sachsen, unter besonderer berücksichtigung des verbandes der forstwirthschaft mit der landwirthschaft. s. 155
John A. (1897): Über Kreuzsteine, Marterln und sog. Pestsäulen im Egerland, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, III. Jahrgang 1897, Wien und Prag, s. 79-84
Eysn M. (1897): Über alte Steinkreuze und Kreuzsteine in der Umgebung Salzburgs, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, III. Jahrgang 1897, Wien und Prag, s. 65-79
Wilhelm H. (1891): Die Todtenbretter im Böhmerwalde, in Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, Materialien zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens, XXI. Band, Wien, s. 85-100
Ankert H. (1898): Steikreuze in Westböhmen, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, IV. Jahrgang 1898, Wien und Prag, s. 154
Wilhelm F. (1899): Alte Stein-Kreuze und Kreuz-Steine im nordwestlichen und westlichen Böhmen, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, V. Jahrgang 1899, Wien, s. 97-113, 202-225
Schmidt G. (1903): Kreuzsteine und Steinkreuze aus den Gerichtsbezirken Mies und Pfraumberg (Westböhmen), in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, IX. Jahrgang 1903, Wien und Prag, s. 163-170
Wilhelm F. (1906): Ruhsteine - Dorsteine - Gerichtssteine, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, XII. Jahrgang 1906, Wien, s. 128-138
Czech J. (1907): Ein Steinkreuz bei Karlsbad, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, XIII. Jahrgang 1907, Wien, s. 162
Wilhelm F. (1908): Über Herkunft und Bedeutung der alten Steinkreuze, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, XIV. Jahrgang 1908, Wien, s. 33-35
Urban M. (1895): Kreuzsteine in Westböhmen, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, I. Jahrgang 1895, Wien und Prag, s. 289-292
Urban M. (1895): Todtenbretter in Westböhmen, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, I. Jahrgang 1895, Wien und Prag, s. 179-181
Blau J. (1901): Zäune im Böhmerwalde, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, VII. Jahrgang 1901, Wien, s. 1-8
Blau J. (1901): Holzzeit im Böhmerwalde, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, VII. Jahrgang 1901, Wien, s. 1-8
Wilhelm F. (1904): Totschlagsühnen und Kreuzsteinurkunden aus dem nordwestlichen Böhmen, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, X. Jahrgang 1904, Wien, s. 220-224
Blau J. (1904): "Die Bärmutter", in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, X. Jahrgang 1904, Wien, s. 215-216
Blau J. (1911): Böhmerwalder Hinterleben, in Zeitschrift für östereichische Volkskunde, XVII. Jahrgang 1911, Wien, s. 48-67
Příroda
Zatloukal V., Holá Š., Kačmar M. (2013): Tis červený (Taxus baccata) v České republice. Výsledky inventarizace 2007-2012, European Yew (Taxus baccata) in the Czech republic. Inventory 2007-2012., 1. vyd. - Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2012. - 156 s. : obr., tab. - (Folia Forestalia Bohemica). - ISBN 978-80-7458-042-0
Zatloukal V., Mánek J., Čurn V., Kadera J. (2001): Inventarizace a genetická diverzita tisu červeného ve ZCHÚ ČR jako podklad pro záchranná opatření a pro jeho reintrodukci, Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk
Kadera J. (2011): Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy, Veronica 2011,č.3, sam.příl.,7 s.,fot.,mp.