Úvod k uhlířství v Českém lese
Výroba dřevěného uhlí byla v Českém lese spjata především s těžbou a zpracováním železa, ačkoliv nelze vyloučit, že zde bylo uhlířství provozováno již před rozvinutím železářství. V dřívějších dobách bylo jednou z nejdůležitějších složek lesní výroby. Postupem času ztrácelo na svém významu až zcela zaniklo.
Těžba a zpracování železných rud na území Českého lesa měly v minulosti nejčastěji lokální význam. Výroba železa v Českém lese nikdy nedosáhla takového významu jako v jiných částech Čech. Jednak to bylo způsobeno pozdějším nástupem této výroby v porovnání s jinými oblastmi a dalším důvodem byla chudá a málo početná ložiska železných rud. Nejčastěji se zpracovávala surovina z Německa. Nejstarší zpráva o výrobě železa v prostoru Českého lesa pochází z roku 1387 o hamru ve Střebli. V roce 1461 je udáváno, že držitel hamru platí činži z hamru do Horní Falce a lesní činži ke hradu Přimda[1]. K většímu rozvoji výroby železa došlo až v 18. století, který byl umožněn ztrátou strategického významu pohraničního hvozdu.
[1] Držitel tedy bral hornofalckou rudu a české dříví.
Hofmann G. (1964): Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu, edice Rozpravy Národního technického muzea v Praze